Proč většina lidí nevydělává na finančních trzích? Je volatilita hrozbou, příležitostí nebo jen vytváří zbytečný strach? A jak se daří bojovat finančním instrumentům proti největšímu nepříteli inflaci?

Pokud investujete na finančních trzích prostřednictvím dluhopisů, akcií nebo jiných finančních instrumentů, tak jste si jistě všimli, že ceny nerostou pouze nahoru, ale mohou také kolísat směrem dolu. Tato volatilita (kolísání cen) je u akcií vyšší než u dluhopisů zejména na krátkém investičním horizontu. Nejedná se ovšem o problém nýbrž o charakteristiku, která v dlouhém období umožňuje dosahovat vyšších výnosů než u standardních tříd aktiv (hotovost, BÚ, SÚ atd.) Špatné pochopení volatility pak vede investory k příliš konzervativním portfoliím sice s nízkým kolísáním, ale také s nízkým výnosem.

Z dat, které uvádí časopis Fond Shop vychází, že domácnosti v ČR mají uloženo na vkladech v bankách přes 3 bilióny Kč, v akciových fondech 200 mld. Kč, ve smíšených fondech 250 mld. Kč a dluhopisových 240 mld. Kč. Kdyby domácnosti přesunuly pouze 10 % z vkladů, tedy nějakých 300 mld. Kč do akciových fondů, tak by při průměrném zhodnocení kolem 10 % včetně inflace vytvořily dodatečný výnos kolem 20 – 30 mld. Kč za rok. Strach z kolísání může vést v dlouhodobém horizontu k chudobě.

Ceny akcií kolísají. Za posledních 43 let skončil index S&P 500 32 let v zisku. Investice do indexu S&P 500 od ledna 1980 do konce března 2023 se při reinvestici dividend zhodnotila o 10 354 % (tedy 11,3 % p.a.). Z jednoho tisíce Kč byste tak měli 104 000 Kč.              Z dlouhodobého hlediska akcie poskytují nejvyšší výnos při nejnižších riziku a vždy ochránily peníze proti inflaci.

Naším cílem je sestavovat portfolia nejenom z pasivních indexových fondů, ale hledat i aktivně spravované fondy, které tyto průměry ještě překonají. V dlouhém horizontu se to daří zhruba 20 % fondů a ty hledáme do portfolií našich klientů.